Dokud jsem byla školačka bydlící v domku se zahradou, byl poslední den školního rok jednoduchou záležitostí. Na zahradě se ráno střihne nějaké to kvítko a ve škole pak smění za vysvědčení. Není nad čím bádat.
Vyrostla jsem, odstěhovala se do velkého města a panelákového bytu, stala se matkou a když se přiblížil závěr prvního roku ve školce, začala jsem přemítat, jak to s tím posledním školním dnem skoulet. Dávají se vůbec ještě dneska kytky? A dávají se i ve školce? Měla jsem babičku učitelku, takže vím, že záplava květin na konci školního roku byla sice očekávanou a milou, ale stále pohromou. Obzvláště když navíc hrozil brzký odjezd na dovolenou. V místním supermarketu jsem zachmuřeně sledovala prodejní hit – kytice pro učitele – jednu jako druhou – a spřádala hororové představy, jak každý malý robůtek předá paní učitelce tu samou stejnou oranžovo fialovou kytici.
Naštěstí je tu scrapbook, takže jsem upustila od květinových orgií a udělaly jsme s Míšou pro obě její učitelky přáníčka s fotkou. Já vytvořila přáníčka, Míša přikreslila obrázek a podepsala se. Letos jsme řešily znovu, ale nakonec zase došlo na přáníčka – poděkování za krásný školní rok. Míša tentokrát sepsala text celý, i když jsem jí ho musela předepsat. Navíc jsem udělala z nouze cnost – protože takhle dlouhý text Míša najednou celý správně ještě napsat nezvládne, psala ho po jednotlivých slovech a využily jsme ho jako ozdobný prvek přáníčka.
Za rok bude poslední rok ve školce .. no chtělo by to nějakou změnu, něco lepšího.
Haló, maminky malých školkáčků i školáků – jak to řešíte vy? A nemáme tu i nějakou paní učitelku pro pohled z druhé strany?
Ahoj Astrate, jestli se můžu vyjádřit jako bývalá učitelka MŠ (život mě časem zavál jinam), tak já osobně bych všemi deseti šáhla po přáníčku. Kytička je sice milá, ale do týdne zvadne a přáníčko „poděkováníčko“ mám napořád.
PS: Zdravím Míšu, moc se Vám to holky povedlo.
To já dnes nesla do školky 3 kytky … každé učitelce … a už tam byly tři obr plný kyblíky s kytkama
Nad přáníčkem jsem taky přemýšlela, ale u toho přemýšlení bohužel zůstalo.
My jsme měly obojí – teda už do školy. Ale přání jsem dělala jen já, protože to bylo večer (resp. dva) předem – včera byl rozlučkový oheň, přišlo se domů pozdě a na nic už nebyl čas. Ale příští rok ji do toho zatáhnu.
Přáníčka mi přijde jako super nápad a moc se vám povedla. A to psaní dětskou rukou je úžasný. Opravdu jako když ho dělala Míša sama. Moc se mi líbí nápad i zpracování.
Naši kluci nesli kytičky, protože ty vždycky udělají radost, bomboniery, aby si paní učitelky obalily nervy
a do třetice kluci vyrobili postavičky z pet lahví, a ty měly největší úspěch 
Jíťo, máš nafocené ty postavičky z petlahví? Ukaž prosím.
Mileno, postavičky jsem vložila do galerie
Přáníčko je skvělej nápad! A je moc prima, že je tam fotka. Učitelkám „projde rukama“ hodně dětí a takto si konkrétní dítě lehce připomenou
My máme bohaté zdroje na zahradě, takže každoročně děti nosí pugéty květin, vlastnoručně vyrobená přáníčka, ale letos jsme měli novinku, Ben má ve škole pana učitele a dozvěděli jsme se od ostatních rodičů, že chlapům se kytka nenosí
, takže jsme museli vymýšlet, nakonec pan učitel obdržel speciální prázdninové balení „kávy“ Caro, polepené rozkvetlou loukou a vyzdobené jak jinak, než strašilkami a zlatohlávky 
. Jsem si dnes uvědomila, že jsme si ten výrobek ani nevyfotili, samozřejmě, že jsme měli fofr den předem….